OBYVATELÉ MĚLKÝCH VOD III.

Je tu i řada rostlin. Základ většinou tvoří Cystoseria barbata. Je to i žlutobílá „vata“ Ceramium diaphanum a Cladophora sp., která má několik druhů, od světle zelené, po tmavé, Cladophora albida porůstá mnoho kamenů, Hlouběji na kamenech je hnědý „mech“ Ectocarpus sp. Povrch kamenů u břehu je zarostlý zajímavými trubkami Enteromorpha sp. a vedle roste často destičková tráva Ulva rigida.

Téměř všude, kde je nějaká propadlina, roste Dyctiota dichotorma . Ve stínu roste Callithamnion corymbosum s malinovorůžovými měkkými větvičkami.

Od břehu až po 20m hloubku roste několik druhů Laurencia sp. s tlustými žlutými větývkami s červeným zakončením.

Krásná je rostlina Ceramium ciliatum, která má skelet z kroužků. Skelet, ale větší mají i další rostliny, jako např. Lithothamnion leonarmandi, připomínající lišejníky, ale jsou růžové.

Mezi kameny je možné mezi travami najít řadu živočichů. Je potřeba však nadzvednout kameny. Je tu řada skákajících mramorových krabů, šedivý krab a krab Xantho poressa s oválným pancířem a těžkými klepety. Toho najdeme i na kameni i na písku. Řidčeji se setkáme s Clibanarius erythropus. Ten většinou žije ve skořápce rapana.

V Černém moři patří k jedněm z nejkrásnějších obyvatel. Stačí překlopit kámen a jsou před námi. Schovávají se ve stínu. Jsou to sasanky mořské Není to zvíře, není to rostlina, jsou to Aktinie. Veliká skupina mořských zvířat, kteráž v třídě polypů (Anthozoa) a v řádu polypů mnohokružných (Zoantharia) tvoří podřád polypů mnohokružných měkkých. [Aktinie]. náleží mezi nejskvostnější zjevy moře. Skvělá barva jejich rodů a druhů je rozmanitá, stavba těla úhledně paprskovitá a poněkud na květ upomínající uvedly staré přírodopisce na název, jejž podnes jim dáváme, sasanky mořské. Milují moře nehluboká zdržujíce se blíže povrchu vodního a blízko pobřeží, ba za odlivu mohou i na suchu se schoulenými tykadly vydržet.

Tělo [Aktinie]-ií je podoby válcovité, měkké, nemající za oporu žádné kostry vápenité, jakou má většina příbuzných skupin polypů. Stěny tělní jsou hladké, vrásčité neb rýhované, často s jemnými póry (cinclides) proniknuté a lepkavými bradavkami posázené, na něž cizí předměty, často jemný písek (u rodu Sagartia) se lepí. Válcové tělo je zakončeno svrchu terčem tykadlovým nebo kolústním, na spodu deskou nožní. Terčovitá deska nožní je plochá; sbíhající se v ní svalstvo tělní činí ji značněji svalovitou. Úkol její je touto deskou se přimknout k nějakému podkladu, po němž se mohou i volně posunovat.

V Černém moři jsou v barvách červených, zelených. Když je znepokojíte změní blýskavou barvu na růžovou, modrou, zelenkavé odstíny. Jako by světélkovaly z nitra. Sedí „hlavou dolů“ a svými chapadly loví plankton a drobné rybky, které paralyzují. Jsou příbuzné medúzám. Jsou to především druh Aktinie koňská (Aktinia equine). Je to exotika.

Chroustnatky jsou sousedy sasanek na stejných kamenech v příbojové zóně. Vědecké pojmenování Polyplacophora (z řec. polys - mnoho, plak - ploténka, phorein - nést) se vztahuje ke stavbě schránky - je tvořena osmi skloubenými destičkami z chitinu a uhličitanu. Tento kmen měkkýšů lze nesporně označit za jednu z nejúspěšnějších skupin živočichů. Jeho zástupci se brzy bohatě rozrůznili morfologicky a v průběhu další evoluce obsadili řadu prostředí včetně souše. Většina druhů se živí nárůsty mikroskopických řas a po spásání se vrací na původní místo odpočinku. Pokud je „odpočívadlo“ tvořeno horninou, může v ní po čase vzniknout jamka. Oxid uhličitý, vylučovaný organismem při dýchání, reaguje s vodou na kyselinu uhličitou, která rozrušuje skalní podklad. Zrnka písku vířící v příboji prohlubeň dále vybrušují.