POTOPÍME SE HLOBĚJI DO ČERNÉHO MOŘE NA TARCHANKUTU

Jsme v hlubině do 15 m. V podvodním lese trávy Cystoseira barbata, nejrozšířenější příbřežní traviny, jejíž větve dosahují až půldruhého metru a táhnoucí se vzhůru díky vzduchovým váčkům.

Žije zde např. Zelenuška (Symphodus quinquemaculatus a Symphodus griseus). V lese trávy jsou jak ptáčci. Dál je tu i (Symphodus ocellatus a Symphodus tinca), taky zelenušky. Samci se v době páření nalévají světlými barvami. A to od konce dubna až do konce léta, kdy je voda teplá. Hnízda jiker mají přikryté v prohlubních v písku, nebo i v tunelech ve větvích Cystoserie. Když postaví hnízdo, samec před hnízdem tancuje a láká samičku. (Prasák, ale pozor! Nevyplatí se mu to….) Jakmile samička položí jikry, rychle odpluje a na rodinu zapomene!!!!!!! Samec pak jikry oplodní a ochraňuje je od jiných ryb a břišními ploutvemi jikry ovívá. Tuto vlastnost má v Černém moři většina ryb. Tak se chovají i ryby psíci i býčci.

Zelenušky se živý tím, že ohryzávají z větví rostlin a kamenů kůru živočichů, červy, mořské žaludy. Zelenušky žijí až do 40 m.

V korunách trav žije světlá krevetka (Palemon elegans) . Žije zde i řada dalších živočichů, jako např. Nephthys hombergii. Koruna každé trávy je celý svět sousedů. Malých i ětších. Malé škeble, ráčci, bakterie, ameby, atd. Najdeme tu i mořské koníky (Hippocampus hippocampus). Černomořští koníci se hezky starají o své samice. (Jsou jak švédská trojka). Dva samci plují kolem samice. Splétají a rozplétají ocas, hladí ji ploutvemi, odplouvají a připlouvají, To vydrží až týden (ještě když je voda chladná). Oba samci ukazují své kasy a samice si vybírá tu lepší (jak ty naše v hypermarketu). Tak jako tak pak do kapsy jednoho samce naklade jikry. Ty opatruje až do vykulení. Podobně to dělá i mořská jehla. Těhotnými tak jsou tady samci!!!!!!!

V tomto lese u dna na kamenech roste dvaceticentimetrový keřík červené rostliny Corallina officinalis) a (Cladostephus verticillatus), která připomíná aloe.

Pozorný potápěč může potkat snad nejbarevnější rybu Černého moře (Tripterygion tripteronotus) . Samičky jsou zbarveny jako okolní rostliny, a samci na bocích krvavě červení. Žijí především na vertikálních skalních stěnách, po kterých běhají jak po rukách (břišních ploutvích).

Je možné zde potkat velké kamenné kraby (Eriphia verrucosa). Pravda u břehu jnich moc není, protože je loví výrobci suvenýrů a turisté. Je to dravec, který si hlídá své teritorium a je tak silný, že rozdrtí krunýř jiného raka a podaří se mu chytit i nepozornou rybu.

V jakékoliv hloubce tu můžeme potkat ležícího mořského ježka Scorpaena notata a Scorpaena porcus, kteří přeplouvají od kamene ke kameni a plaší tak mořské psíky.

V době migrace tu můžeme vidět i velké (až 30 cm dlouhé) stříbrné ryby v hejnech cípaly (Lisa aurata) v dubnu až červnu a pak v říjnu tak zde můžeme vidět i delfíny, kteří je s chutí jedí.

Kefal je dobrý plavec. Žere tak, že žere jíl, nebo písek spodním rtem jak lopatou. Nechá si v sobě co potřebuje a zbytek prochází rybou. Je to ryba, která může žít ve sladké i slané vodě. Proto jich je hodně. Dokáží žít i do 50m, kde už je voda Č.moře velmi slaná.

Daří se tu i rybě cípalovi (Mugil sojui), která je z dálného východu. Je to cíl lovu z břehu.

Dosahuje délky 30-50 cm.

Hrůzostrašný šprot.